Dnes je slovo latrína používána pro jednoduchý záchod nebo jednodušší hygienické řešení, které je umístěno samostatně nebo a se využívá jako prvek organizovaného sanačního systému. Každý si asi představí malou dřevěnou nebo plastovou stavbu, kde může mít člověk při vyprazdňování trochu soukromí. Ale za latrínu se považuje i hlubší příkop nebo výkop v táboře.
Hromada latrín vznikala a vzniká při nouzové situaci. Pokud máte čas a prostředky, můžete si postavit složitější a pevnější latríny, které vydrží doslova vše. Napřed se ale podíváme do minulosti, kdy zjistíte, že se latríny nepoužívali pouze při vojenských taženích.
Latrína starověkého Říma
Ve starověkém Římě byste opravdu na záchod jít nechtěli. Mohli jste si vybrat ze dvou způsobů, přičemž latrína se nepočítá. Zaprvé šlo o hromadný záchod pro několik lidí, kde si všichni povídali – muži i ženy dohromady. Pach cítit nebyl, protože tyto budovy nebyly zastřešeny a odtok byl neustále proplachován rychle tekoucí vodou. Když jste nechtěli jít sem, měli jste jistě koupeného otroka, který vám podržel nočník a čekal. Pokud jste stydlivý, asi byste měli v této době infarkt.
Slovo latrína bylo označení pro soukromé místo k vyprazdňování v něčí domácnosti postavené nad žumpou. Na druhou stranu, když chodili milost páni na latrínu, často se stávalo, že je tam chtěl někdo zabít. A u jednoho císaře se to i podařilo.
Římané si hlídali své postavení a podle toho se odvíjela i latrína. Ti nejvyšší ji měli obloženou mramorem a zlatem, ti nejchudší ji měli malinkatou, bez okna a odvodnění. Tak by bál jít každý. I přes mnohé honosné latríny a společné záchody, kde se probírali důležitá témata, se záchody brali jako nedůstojná místa.
V průběhu času
Středoevropa zaostávala v instalaci záchodů. Ovšem když se podíváte do Antiky, začnete objevovat výjimky a to především v hradních záchodech tehdejší elity. Křesťané byly však silně proti latrínám, které by měli pojmout více osob zároveň. Takže se začalo mnohem dříve se stavbou samostatných jednotek.
Obsah z latrín byl vynášen do hromadné odpadní jímky, která byla zakryta pouze prknem. Na venkově se začínaly objevovat budky, které byly nad hnojištěm.
Vývoj latríny
Jámová latrína
- Začalo to obyčejnou dírou v zemi, kterou si většinou vykopali vojáci v rychle postaveném táboře, aby si odpočinuli před dalším pochodem. Jakmile byla jáma plná, zakopala se.
Příkopová latrína
- Buduje se jako nouzové místo pro hygienu. Stačí najít stoku nebo příkop v zemi. Odpad se pak odplaví nebo posouvá samospádem. Případně odpad zůstane na místě a postupně se zakrývá zeminou.
Štěrbinová příkopová latrína
- Stačí vám úzký příkop, nad který si stoupnete nebo si nad něj dáte něco k sezení. Dnes se taková latrína už nikde nevyskytuje, ale dříve sloužila jako nouzové hygienické místo. Stejně tak existuje mělká příkopová latrína, která ale slouží pro více lidí na hromadné akci. Dalo by se říct, že tu dnes nahradila Toi Toi (ka).